Tento soubor haiku dokumentuje naši rodinnou dovolenou o Velikonocích vlakem do Prachovských skal, přijeli jsme ve čtvrtek před Velkým pátkem a odjížděli jsme na velikonoční pondělí.

Pokračování - opět retrospektiva, dovedená až k úplným začátkům v roce 2012. Přiznám se ale, že jsem některé texty musel vynechat, protože už jsem z nich zřejmě vyrostl (a ostatně i některé zde přítomné jsou na hraně toho, co je ještě publikovatelné).

Nedořečenost, pokud čtenář nezná specifika textu, těžko nalezne jeho poetiku, to je úskalí nedořečenosti. K tomuto textu: vím jen tolik, že si Luboš Javůrek vypůjčil název pro svoji folkovou skupinu z nějaké knihy, kde to byl termín (myslím, že správně "bokomaru") pro největší rozkoš, na nějakém ostrově, která spočívala v dotýkání se bosými chodidly.

procházím seznam na jiném litwebu a padlo mi do oka jedno starší...

Trochu bohémská haiku

i my byli na hřbitovech...

....

Nikdy jdete do tunelu a víte, že světlo na jeho konci není.

Plus jako dodatek 3 nové překlady z knihy The Haiku Anthology