|
s kapkami průzračnými
|
|
Mám to rád...
|
|
Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!
|
|
Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!
|
|
Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...
|
|
Pro všechny, co právě jako já
potřebují zas uvěřit...
|
|
Malé zamyšlení...
|
|
Ze šuplíčku...
|
|
Nihil novi sub sole...
|
|
Věnuji jedné zdejší nejmenované kolegyni...
|
|
Taková psanecká...
|
|
Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare
|
|
Krása nás láká.
|
|
Je moudrý ten, kdo se netrápí pro to, co nemá,
ale raduje se z toho, co má...
|
|
Jaký sklon, takový směr osudu...
(Aštávakra)
|
|
Někdy si příroda nedá moc záležet.
|
|
Chodit na houby je u nás takový národní zvyk. Někdy se daří, jindy nezavadíme o houbu, snad kromě nejrůznějších jedulí, ale to nás přece neodradí.
|
|
Rozhovor.
|
|
Sonet flamendra.
|
|
Můj soutěžní pokus na libres na téma PROKLETÍ. Inspirováno vzpomínkou na koncert PF k uctění památky Karla Zicha...
|