Jenom pár drobnůstek ala haiku na pobavení.

Dnes jenom jednu hříčku.

Jen takový pokus.

Dělám to poprvé...

Posílám soubor několika nových textů vč. jednoho staršího zrecyklovaného (podzim v Kunštátě)

Pro labuť.

Opět několik přeložených textů z The haiku anthology vydané Cor Van den Heuvelem už v roce 1999. Opět si můžete všimnout, že v Americe většinou nedělají rozdíl mezi haiku a senrjú - zároveň mnoho autorů píše texty kratší než 17 slabik, což dává v angličtině dokonale smysl, protože anglická slova mají větší sémantický potenciál než česká slova, takže se dá na menší ploše vyjádřit více významu. V překladech se opět držím Límanova standardu a snažím se především o vystižení myšlenky textu. Zároveň si všimněte, že ne všechna haiku musí vždy být precizním zenovým textem, občas postačí, že je haiku pohlednicí, záznamem žité skutečnosti.

(spíš doplněk k haibunu)

Stále častěji teď myslíme na jaro a jarní radovánky, na věku opravdu nezáleží.

Snad moc nepobouřím Japonce a další příznivce této poetické formy.

Par miniaturek, které se tváří jako haiku.

Opět přidávám pár miniaturek z letní zahrady. Stačí se jen pozorně dívat kolem sebe.

5 - 7 - 5 avšak mini či haiku??

Pokračování - opět retrospektiva, dovedená až k úplným začátkům v roce 2012. Přiznám se ale, že jsem některé texty musel vynechat, protože už jsem z nich zřejmě vyrostl (a ostatně i některé zde přítomné jsou na hraně toho, co je ještě publikovatelné).

Tento soubor haiku dokumentuje naši rodinnou dovolenou o Velikonocích vlakem do Prachovských skal, přijeli jsme ve čtvrtek před Velkým pátkem a odjížděli jsme na velikonoční pondělí.