Bylo mi velmi dobře; tak dobře, že mě chvílemi přepadaly obavy, že na to někdo přijde. (prosinec 2021)

V samém pozlátku se ztrácí podstata. (březen 2022)

Špatná domluva.

Tři básně, které vznikly jako vedlejší produkt mé snahy přestat tak nekriticky přijímat určité matematické koncepce.

Prší, voda stoupá.

Múzy se rády líbají, ale mnohem raději s mladíky. O staré básníky už nemají velký zájem, což je nám dědkům hodně líto a smutně ubekáváme v ústraní.

Pár podzimních ministurek, které vykreslují moji náladu.

Nepropadej sama sobě... (únor 2022)

Sonet z konce roku 2018, nějaké víceméně kosmetické úpravy byly provedeny nedávno. Je to trochu o Wagnerově hudbě, ale opravdu jen trochu.

Nepodceňujte manželky.

Sonet z roku 2021. Napsala jsem si to tak nějak víceméně pro sebe, ale pokud by se někdo chtěl na poselství básně přiživit, má mou plnou podporu.

Tak jsem trochu zamířil do klasiky, snad mě proto nebudete moc kamenovat.

Pocitovka z jedné hodiny ranní.

Přišla si pro útěchu.

Celibát ach celibát.

Bolest zůstává, ale už si nepřipadám tak bezmocná... (březen 2022)

Už se mu to krátí.

Limericky na pobavení.

Dnes jen pár drobnůstek.

Toho návštěvníka můžete zahlédnout na hřbitově, když se pozorně díváte. Musíte mít ale velké štěstí, protože vodníků je u nás poskrovnu.