(Poetry Fox process)

ačkoli je mi to proti srsti..

Villonská balada (3 sloky po 7-12 verších, čtyřverší v závěrů, jamb, poslední verše jsou refrénem, v celé délce jen tři rýmy). Dodržet tento útvar se všemi formalitami - tedy ne jen jako volnou parafrázi - je opravdu oříšek, takže tohle sem dávám spíš pro zájemce o informace s vědomím, že pravděpodobně žádnou další jen tak nenapíšu.

Odhliadnuc od toho, že sa mi nepodarilo vymyslieť priliehavejší názov básne a skutočnosti, že mám chuť kričať, ako ľudom drbe (citlivejšie povahy hádam ten výraz prepáčia), občas premýšľam nad tým, aké by to bolo, keby som ho NAOZAJ prepichla... ;))

Každý má své limity, každý má své hranice. Každý byl jednou na hraně...

(Poetry Fox process)

...