Fantazie je krásná věc! Umožňuje nám prožívat i to, co ve skutečnosti není, a to tak intenzívně, jako by to skutečností bylo! Anebo je to jen zhmotnělá touha po něčem, co nám právě chybí a o co si tělíčko říká, ač rozum se po zklamání všemu neustále brání?

Trochu kradená, snad mi to p. Uhlíř odpustí ... https://www.youtube.com/watch?v=Pgg3OZKSQyI

stále to bolí ...

jen pro dva

někdy neprobíhá láska tak jak bychom chtěli

...

tolik...

Člověka napadne ledacos a když už tak o tom přemýšlí, zkusí to zveršovat, a už je zas nové dílko na světě! Dalo by se to natahovat donekonečna jako pepetuum mobile! Snad jsem to utnul ještě včas!

Seděl jsem u PC, četl si čísi krásné verše a náhle jsem se i já propadl do tajemného světa fantazie a něžných pocitů, ve kterém ona zřejmě přebývá většinu svého života, vzpomínal jsem si na vlastní dávné touhy a přání, a náhle tu byla nová básnička...

Co k tomu říci? To nechám na vás...

vyznání milovanému...

Neslyšíš hlas Lásky plný touhy, jež Tvé jméno volá zas a zas? Bez Tebe jsem jenom stínek pouhý, vydán bouři srdce napospas...

A opět jedno krásné dílko té, co je i tu mezi námi, ve mně probudilo krásné vzpomínky i představy a spojilo je do veršů...

Přečtení jistého dílka probudilo ve mně snílka, koment na Míru jsem šil, teď na dílko povýšil! ;o)))

na cestě do tvého světa

opojnost lásky

Sonet shakespearovského typu. 4,4,4,2. Vzestupné verše, 10-14 slabik (blankvers). Polysyndeton.

...

na tobě...