|
Kdysi jsem někde četla o oblíbené zábavě "vrchnosti". Říkali tomu "liščí tanec". Spočívala v tom, že chytili lišku, zavázali ji do pytle a pak ten pytel roztočili a vyhazovali do výšky... Lišce v těle těžko zůstala jediná kostička celá...
|
|
část první
|
|
královna zhuleného času, dá si snídani a může jet
|
|
Tak nějak to bylo...
|
|
...
|
|
...po sérii čtyř nepovedených mentálních výstřiků přichází pátá egoistická ubrečená sračka...
|
|
Odhliadnuc od toho, že sa mi nepodarilo vymyslieť priliehavejší názov básne a skutočnosti, že mám chuť kričať, ako ľudom drbe (citlivejšie povahy hádam ten výraz prepáčia), občas premýšľam nad tým, aké by to bolo, keby som ho NAOZAJ prepichla... ;))
|