|
To ohlédnutí chce sílu, ale pak člověk vidí na sobě ty rohy. Rohy kované smutkem,žalem,lží,neupřímností a broušené nenávistí. Vidí rohy od krve. Od krve, která v sobě skrývá, lásku,šetěstí, a radost osob z blízkého okolí
|
|
Stokrát přejetá květina parním válcem poezie. Když já je mám tak rád. Líbí se mi jejich skromná a jednoduchá krása.
|
|
když piju, tak se nemám pod kontrolou a když nepiju nemůžu se vystát.
|
|
Zapsáno na jízdenku na trase Studénka- Kopřivnice. Ani na jméno jsem se nestihl zeptat, ale bylo to nádherné, když v půlce cesty na chvíli vykouklo slunce zpoza mraků
|
|
bylo to psané ve škole. taková kraťoučká a spíš
|
|
báseň určená spíš pro pro uši než v psané formě.
- opakování je záměr
|
|
Život má někdy trochu zvrácený smysl pro humor...
|
|
Snůška rádobypoetických blábolů. Nic pro vyznavače jasných, jednoznačných a polopatických výkladů.
|
|
Wim Wenders, Nebe nad Berlínem
|
|
řekl bych, že méně kvalitní dílo
|
|
Je to čerstvé. Ještě pořádně nezaschl inkoust, takže ani nevím jestli je to dobré ( to soudím vždy až po pár dnech od napsání)
|
|
zkouškové u vodní dýmky
|
|
Jedno v srdci máš
|
|
podvědomá cenzura u mně funguje
|
|
....
|