Vlastní pevná forma, kterou jsem vytvořit pro obhajobu absolutoria na Tvorbě textu a scénáře. Rýmové schéma strof: ABAAB. Všechny verše mají 9 slabik (nebo 10 s anakruzí), rytmicky jsou verše A daktyl-trochej-trochej-trochej a verše B tři daktyl-daktyl-daktyl. Vždy striktně 3 strofy, první otevírá téma/atmosféru, druhá ji doplňuje nebo přidává krizi, třetí obraz pointuje.

Pokud někdo bydlí v sídle, kde je kostel, bývá kostelní věž to co je vidět z největší dálky a co je pro sídlo charakteristické, svým způsobem se kostely dotýkají všech, nesejde na tom, jestli věří v Boha nebo nevěří. Kostely se staly součástí naší krajiny. Báseň byla napsána pro Noc kostelů, která proběhla na jaře. Kostely byly vždy veřejným prostorem, zůstaly v nich otisky duší lidí, kteří tu žili před námi, možná v nich zůstanou i otisky našich duší.

Heh, nemusí se všechno brát tak vážně, což ? ;)

k zamyšlení ... :)

Lidé se bojí až nakonec strach končí zvykem,který nadobro časem zničí vůli cokoli měnit.

Pokud lidstvo jednou vstřebá tento přístup,tak si zasloužíme novou šanci na této planetě.

Základní hybná síla a víme o ní jen když není.

...

Děda ví, co na babičku platí a babka ví, na co má děda chuť.