Tlak na hrudníku, slyšitelný tlukot srdce, a vrzání podlahy při každém kroku naší chodbou, za noci bez svitu měsíce. (odstavec kurzívou doporučuji číst rychleji. a jinak celkově jako asi všechny básně tohoto typu doporučuji číst uprostřed temné noci a číst si je nahlas polohlasem)

duše světa trpí a některé necítí nic, což bolesti znásobuje mnohem víc.

Inspirováno básní "Malování do srdce" od holka.přes.ulici.

Je to už pár let a stejně to bolí......

dozví se každý z nás až na konci... nebo taky ne

..sorry, no.. žádné umění, jen surová a syrová pravda.. musí ven v naději, že přinese úlevu.. nepřinese, já vím..