Před dvanácti lety jsem přijížděl autobusem ráno ve tři čtvrtě na pět do města na ranní směnu. Od šesti jsem "hákoval." Tak jsem se hodinu potuloval prázdnými ulicemi periferie. Než přišla zima.

Inspirováno včerejší procházkou po Novém Jičíně

moc se dívám na hannibala a moc piju čaj a moc se mi stýská. taková nenáročná.

reflexivní, introspektivní. (kde jsou mí ante a marie?)

Tak trochu o mých včerejších pocitech. To "kolik" je tam mockrát... ale prostě to tak chci.

... aspoň na chvíľku, na chvíľočku...

V básni je se svolením autora Jana Nového Cimbury použit úryvek textu písně skupiny Pohoda Rock "Ahoj a napiš."

jen dnes, zítra bude jistě beautiful life