Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

Když pomine klid před před bouří a vyplují na povrch všechny křivdy. Co zbude potom?

Nedělní chvilka poezie...

Opatrně, chlapče, s ostruhami a víc užívej uzdu...

Pár drobností na věčné téma.

Menší překvapení.

- úskalí sezony -

Můj soutěžní pokus na libres na téma PROKLETÍ. Inspirováno vzpomínkou na koncert PF k uctění památky Karla Zicha...

Ballata na slova: Kotník oblek hostina motýl tango.

Jen takový pocitový povzdech, ohlédnutí, co ale nic neřeší..

psycho úlet

Jaký sklon, takový směr osudu... (Aštávakra)

Někdy si příroda nedá moc záležet.

Jedna taková neradostná báseň, která reaguje na nepříjemnosti kolem nás. Snad další báseň už bude veselá, ale to těžko může ovlivnit autor.

Sonet shakespearovský pro 3. kolo veršotepárny na zadaná slova: císař město náhoda řeka stvoření.

... romantická písmenka...

Sonet flamendra.

Jsou dívky, pro které je každý projev lásky bernou mincí! Ostatně bez té mince vás ani Chárón nepřeveze přes bájný Stix! C'est la vie...