|
Až se mě jednou zeptáš, kam utíkala ta slečna s oranžovou gerberou, když nás míjela, odpovím ti asi, že jí prostě ujížděl autobus....
|
|
Když jste malí a nemůžete dělat nic.
|
|
Jsou věci, kterým se člověk nevyhne.
|
|
Jedná se v podstatě jen o vypsání... Není to povídka, ale jiná kategorie tu pro to není...
Celé to berte hodně s rezervou...
|
|
Domácí násilí, to je postrach dnešní doby. Tahle povídka jej líčí poněkud z jiného pohledu....
|
|
....není to o loterii
|
|
Povídka, v níž vystupující postavy skutečně existují a dílo samotné je podloženo pravdivými fakty, avšak valná většina je zcela vymyšlená.
Tuto povídku jsem napsala na přání svému největšímu Zlatíčku a zároveň mu ji věnuji :-*
|
|
Tohle se prostě může stát každýmu...
|
|
někdo mi říkal, že ty nejlepší příběhy si člověk musí prožit, měl pravdu...
|
|
Bohužel to je podle skutečné události ... ale takovej je život.
Jak se jen člověk může změnit.
Ps. možná jste na to už narazili na jiných stránkách ...
|
|
Láska-to je nemoc zlá a každý na ni svůj lék má. Jen hrdinka tohoto příběhu jej nalézt nedokázala...
|
|
Povídka, ve které motiv činu zůstal zahalen tajemstvím...
|
|
Kdykoliv jsem odolala pokušení, bylo mi krásně, ale kdykoliv jsem mu podlehla ...
|
|
To je holt život
|
|
Věnováno kamarádovi, který mi svým vyprávěním pomohl překonat partnerskou krizi
|
|
Co sem napsat?:-)
|
|
další povídka, tentokráte ze života. Pls pište komentíky
|
|
O tom, jak člověk poznává sám sebe.
Budu ráda, když si to přečtete a zanecháte koment
|