Tolik to bolí, když dáváte poslední sbohem svému milovanému psovi. Ten smutek jen tak nepřejde... :-(

Přišla zcela náhle... Ten okamžik, kdy je skutečně možné se odpoutat úplně od všeho a být v harmonii se svým nitrem, nikoli s tím, co se od nás očekává...

Pro mého dědečka, který zemřel na rakovinu...

Nebojte se, ještě žiju:o) ... Je to jedna z mých starších ...

Pocit kdysi naškrábaný na prošlou jízdenku při návštěvě zámku Velké Losiny. Básní bych to asi nenazval...

Už je tomu mnoho let, co nemám rodiče, tak alespoň malou vzpomínkou si připomenu mojí maminku.

nerada píšu anotace...

Poležel jsem si dva týdny v nemocnici.

I to patří k životu...

…jedna žena a jeden muž, ne v tomto životě, ne na této planetě.

.. byla to noc, kdy padaly hvězdy.. lidé nadšeně otáčeli hlavu k nebi a sdíleli své pocity a já.. držela jsem ji za ruku, dokud neusnula..

pozor, naturalistické