Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

....ty má v očích občas každý z nás .....

.

.

...

..

bez komentáře...

z letošního psaní, 30.11

jednoduchá ale nesnadná, včera neděle nebude ale za týden byla zas, utopila se v kávě otrávené křikem racků co jak zjara chtěli zmást můj sluch.

.

Soupis monologů děcka proložený titulky večerních zpráv.

Veselá báseň o boji mezi kariérou a holým životem.

:o)

...možná "hravý smutek" , možná "rozdováděná samota"