Nedalo mi to. Nešlo mi o báseň, ale o myšlenku.

... ze života ... nikolivěk mého ... pokud se v tom někdo pozná jde o podobnost čistě náhodnou ...

K čemu jsi mne potřebovala, když jsi jiného milovala

... NC ...

Je toho nějak moc..... E

Nesnáším, když lidé páchnou jako popelníky kdesi v zaplivané špeluňce té nejhorší kategorie...A mé oči viděly již spoustu lidí umírat na rakovinu! Bohužel i těch nejbližších...

... taky tuhle dvojku určitě znáte ...

včerejší ranní nálada, během dne smazaná, dnes jsem ji sem dala zpět:-) vysvětl.: bienechor=nádherné

Kdo trpí sám, ten trpí tíž, že vidí štěstí druhých přes svůj kříž! William Shakespeare

Napsal jsem ji když letos v Brně napadl první sníh...

Další z mých reflexních dílek inspirované čísi básní...

a odpuštění ...

Jelikož je to na delší dobu poslední, bude i na Literu, snad mi odpustíte.

....prostě chci žít !

... na lidovou notu...

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...