.. poslední dohady ohledně úrovně webu mě donutily k zamyšlení.. vyjadřuji zde jen svůj osobní postoj (a tedy připouštím, že se mohu mýlit), který nechci schovávat mezi komentáře..

aneb trocha teorie nikoho nezabije.

Apel na psance. Pár řádek o tom, jak chápu společenství na literárním serveru a proč mi vadí sebemazání děl i autorů.

Krátké zamyšlení o smyslu literárních serverů, samozřejmě jen z mého pohledu.

Těžce provokativní úvaha lehce inspirovaná Améliinou básní Lhář a diskuzí pod ní. Těším se na vaše názory :).

Zajímalo by mě, jak nakupujete knihy. Mají smysl knihkupectví?

Reakce na Ermu a její fejeton (http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=24368-moje-mura-literarnich-webu).

.. proti lidské hlouposti

podobenství z doby, kdy ještě nebyl internet

(umělecký manifest)

Jak modernizovat povinnou "vojenskou" službu pro moderní emancipované ženy a muže.

Myslím, že tohle rozvíří hodně emocí. Obzvlášť těch osobních. Přesto jsem už dlouho chtěl tyhle myšlenky sepsat. (umělecká hodnota - 0) P.S.: Všechna čest všem, kteří vůbec dočtou do konce.

»Může vynikající umělecké dílo rozpoznat každý? Co může diváka ve vnímání hodnoty díla omezovat?« Esej napsaná v reakci na recenzi Jarmily Flakové.

Pokus o recenze tří děl, která nejvíc ovlivnila moji představu o literatuře.

Pokus o zachycení mé aktuální, trochu depresivní, pesimistické nálady. Zajímalo by mě, zda tomu bude někdo rozumět...

Námět k dalšímu psaní....

lépe bych to nevyjádřil