tak život někdy jde

Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...

Tercina na zadaná slova: DEN KROK LÁSKA BLESK VODA

ještě si chceme hrát jako děti

jak lehké ztratit se tiše v davu... však zvedni hlavu

Taková psanecká...

....

Další z mých reflexních dílek inspirované čísi básní...

život není vždycky radost a duha ...

Adresováno všem těm bláznům, co se stále jen za něčím honí, stále nemají dost a život jim mezitím protéká mezi prsty jak tekutý písek...

Ať nejen dnes jsou muži k ženám pozorní a milí...:-)

tkaničnice tmavá

schůdek po schůdku... až k Démantu

Sonet na zadaná slova 4. kola veršotepárny: pozdrav okolí vzpomínka vlas směr.

Jsou dívky, pro které je každý projev lásky bernou mincí! Ostatně bez té mince vás ani Chárón nepřeveze přes bájný Stix! C'est la vie...

očistná moc bouřek má svůj smysl...

Četl jsem na literu báseň s poetickým názvem Nedělní ráno a hned se mi vybavil refrén známé písně téhož jména z brku Vladimíra Poštulky, kterou tak skvěle zpíval Pavel Bobek. Pozměnil jsem první verš a zbytek textu už je jen můj, ovšem zpívám si to na stejnou melodii! Omylem jsem tu píseň přisoudil Mirku Hoffmannovi a Zelenáčům, i když možná ji taky někde zpíval. Teď jsem to zjistil a opravuji aspoň zde. I když i Mirka Hoffmanna rád poslouchám...

Ze šuplíčku...

bojím se ...

docela neerotická ;-)