O tom, co dnes zůstává po mrtvých.

Tak nějak to možná jednou proběhne.

.. byla to noc, kdy padaly hvězdy.. lidé nadšeně otáčeli hlavu k nebi a sdíleli své pocity a já.. držela jsem ji za ruku, dokud neusnula..

Dodatečně mě napadlo, jak první sloku natáhnout z dvojverší do stejného tvaru jako druhou. Přes komentáře chválící stručnost jsem tedy prodloužila, snad nevadí.

Trošku dost mi vlastně vadí to rozlišení básní... teď si někdo přečte, že je to taková a taková báseň a nebude mít to potěšení z překvapení a odhalení... Každopádně, byl to sen. Jenom takovej malej sen...

Pomôžte mi s gramatikou, prosím. Vrelá vďaka vopred. ;)

pozor, naturalistické

Nehoda belgického autobusu ve Švýcarsku, vždycky to prožívam nějak přecitlivěle, ale tady jde navíc o děti

Původně jsem anotaci nepsala, ale raději. Báseň je o pacientce na psychiatrii.