Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...

Nedělní chvilka poezie...

Taková psanecká...

schůdek po schůdku... až k Démantu

tkaničnice tmavá

Ze šuplíčku...

Tahle ptákovinka vznikla při volné diskusi na fóru jiného portálu, kde mám stejný profilový obrázek.

Jsou dívky, pro které je každý projev lásky bernou mincí! Ostatně bez té mince vás ani Chárón nepřeveze přes bájný Stix! C'est la vie...

Sonet shakespearovský pro 3. kolo veršotepárny na zadaná slova: císař město náhoda řeka stvoření.

Jaký sklon, takový směr osudu... (Aštávakra)

..........

a touha znovu Být...

Jen si tak se slovíčky hraji a do veršů je zkouším dát, pro ty, co cestu ke mně znají a které i já čtu si rád...

Jednou při posezení u jabloně , pocitovka )

Co jsme a co si smíme dovolit - co se sluší a nesluší ...jak to je ?

Tak jsem zase zkusil složit něco do veršotepárny. Uznávám, že je to ptákovina, ale zapracovat do rondelu s jeho trochu nezvyklou strukturou a jen dvěma možnými rýmy zadaná slova a mít na to ještě šibeničně krátký čas, je trochu náročné na fantazii i kombinační schopnosti. Slova prý pocházejí z knihy George Orwella „1984”: Jsou to: hlad vlas člen obraz osud.

Inspirováno jednou rozporuplnou básní, plnou něžné touhy, v níž však autorka kolísá mezi svými přáními a odmítáním jejich naplnění!

Oněginská strofa na slova: kufr*krása*jahoda*plat*tanec.