Už jste si všimli, jak to některým dámám v černém sluší? A vypadají tak něžně a zranitelně, že se v člověku probouzí (nejen) rytířské city...

no jo, no, vím, že je květen... Ještě jedna kavárenská :-)

text: Severák, hudba a zpěv: Johanka

Zase starší dílko, vlastně překlad písničky. MOJÍ, aby bylo jasno a nedocházelo k nedorozuměním. ^^ K napsání toho mě inspirovala kapela Versailles. :3

o hádkách, nepochopení a kompromisech..

Skladba, která pod mýma rukama vznikala postupně, s láskou a nenávistí, celkovým zmatkem a změtí kouřů v hlavě, tak snad se bude líbit.))

Jedna z mých nejoblíbenějších písní. E

Když tichá píseň moře zní, já u kormidla bývám, než zmizí hvězda poslední, zas o tobě si zpívám...

Zkusila jsem vybrnkávání, jak jste chtěli. Asi na stočtyřicettisícdvěstěčtyřicátýdruhý pokus se to jakž takž povedlo. Je to spíš taková miniaturka, než cokoli jiného.

někde jsem to slyšela tak jsem ji vam tady napsala

Omluva za nahrávku.

Neumím zpívat, neumím hrát, kytaru jsem vzal po půl roce do ruky. Nahráno na první pokus.