Říkávala moje babička

Chceš v zúfalstve stratiť nezískané?

Jedna trošku starší, psaná o přestávce na praxích mezi VYP.

tak po cestě domů... nepromyšlené rýmy padaly samy, neurvale, jako vločky z oblohy...

Moje možná úplně "první báseň" :-D - alespoň první písemně zaznamenaná: byly mi 4 roky. Taková "autoukolébavka" pro jednu smutnou malou holčičku.

(jako na dálnici)

Jedná jen tak u kávy...

Tři drobotiny v hávu lehké morbidity s (vtipným?) nadhledem.

...

Myslím, že název je jasný, je starší, taková obyčejná, naivní, ale já jí mám ráda pro ten závěr. Je v něm trochu mé životní filozofie(jestli se to tak honosně dá nazvat).

ačkoliv, možná zůstanu, na kávu a sacher...