|
...a proč ne?
|
|
nemusíme být spolu - teď, když… vnímáme svý vnímání - dnes
|
|
...čarodějko
|
|
pár dnů bylo ticho, v hlavě, duši, v srdci. Dneska už ne...
|
|
Dokud píšu, vím, že jsem! Tedy bez Tebe… Potom budu psát taky, ale to už budu vědět, že Jsi…
|
|
Milujeme své Múzy…, jsou pohádkové, jinak bychom totiž, už nic a nikdy nenapsali…
|
|
někdy přijdou večer, jindy za deset minut osm a ne vždy nám je všechno jasný...
|
|
Kdysi jsem stával mezi špagátama, čistý časy, všecho bylo jasný... Dnes už neoblíkám rukavice, teda do nedávna... škoda času, energie, písmen... včera
|
|
... on už bude vědět.
|
|
...
|
|
dnes no comment...
|
|
prostě je to tam někde hluboko ve mě...
|
|
nevím kdo přijde, ani co nastane...
|
|
http://www.youtube.com/watch?v=6E61qbx9kuM&feature=share&list=AL94UKMTqg-9ACg025FCtxsxystiCA4agN
|
|
včera mi napsala žena, dávná blízká... ukázala mi, jak může být člověk člověčím... a já se za své "kdysi" zastyděl...
Ještě se musím moc učit, Moniko! Děkuju za Tvé člověčenství!!!
|
|
pro príma den..
|
|
jdeš, jedeš, letíš... prostě přišla
|
|
je mi smutno, za chvílema Tvýho loučení...
|
|
jen tak, dnes v podvečer, když jsem z verandy pozoroval Leona...
|