Doufám, že mi odpustíte pár překlepů, kterých jsem se v této povídce dopustil. Tato povídka byla převedena do stručnější verze pro Psance.cz

Povídka o Lovci Coenovi a jeho životě. Prosím o jakoukoliv kritiku a nápady které by mohli celou povídku vylepšit. :)

Název odkazuje na reklamní slogan z 90. let jedné nejmenované Japonské automobilky. Prosím o maximální kritiku

Toto není mé dílo, ale mého přítele a slíbil jsem jí, že to sem přepíšu, protože si to zaslouží pozornost čtenářů.Napište prosím své názory, děkuji.

Je to dle pravých událostí, akorát trochu zpracováno do stylu alá Bukowski. Přišlo mi to příhodné, jelikož ten večer byl skutečně dekadetní a divný a tohle... tohle bylo ještě dekadentnější a divnější, než cokoliv jsem kdy zažil. Sice je to skoro rok, ale vždycky jsem si přál něco o tom napsat. Tak enjoy and recycle, zase po dlouhé době vám něco píši.

Rád pozoruju lidi kolem sebe. Občas si sednu v létě na zahrádku některé z tichých Brněnských kaváren. Dám si kávu nebo pivo a přečtu si noviny. Takové obyčejné, příjemné letní odpoledne.

Nechci tím nikoho pohoršit, ani urazit a velmi mě zajímají vaše reakce ;)

dva příběhy se protly relativně za sebou..

Promiňte, že jsem tu tak dlouho nic nepřidala. Tohle se mi dnes zdálo.

Ranní cesty z klubu jsou těžké. Hlavně, když cestujete vlakem a sami.

S "šokující" pointou.

.. lze ji obelstít? Povídka s kapkou černého humoru.

Absinth+Andělská Hora+Temná Věž+....

Vzdálená budoucnost, avšak přesto blízká naší současnosti. Vždyť čeho se bojíme? Sami sebe? Ne? Tak čeho? Toho co bylo? Pochybuji. Co je? Co bude? Možná.