snad něco co se dá číst, snad něco u čeho neusnete, snad něco co dočtete do konce, snad něco... První díl

další pokračování, doufám, že vás to trochu zmate.... díl druhý! Kdo nezná pana Fukse, tak nepochopi...ale to nevadi...

čtvrté a neposlední pokračování věnované Megs

Prosím prosím napište mi kometář co si o celé povídce myslíte. Zajímalo by mě, jaké dělám chyby, atd. děkuju moc :-)

pokračování a zase mi byla inspirací Megs. Díky ;)

všimnem si ho ale?

aneb Pro chvíli ukradenou těm šťastnějším! Bez "bonne fin" , možná jen trochu víc s láskou:) -mezi řádky- Asi proto, že " zpěvy deště, síla poesie a já prosím ještě, ať kapka kapku bije " dopršelo! / ode mě Vám k mým včerejším narozenám:D /

zaklepe a vstoupí...

Tak a je tu závěr :-) nevím jestli se líbilo, ale je to moje první povídka

Happy endy nečekejte od spisovatelů a dramatiků, ale od života:o) Stále a snad ne napořád bez múzy, jen ve mně ten obraz cosi zanechal...touhu po malíři ?

ale jednou musí o dům dál...

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

Malý skok o čtyři roky do budocnosti...

Před očima se mi zamlžilo, tlukot srdce se zrychlil a dech začal být slyšitelný. Spatřil jsem něco, co by se mohlo nelíbit jenom člověku, který nezná, neví a ani nikdy nepozná co je to krása.

a bije nám do očí.. My ho stejně ale nevidíme...

další povídka, pls o komentíky, dík.

Nejen zádušní mše za minulé dny...snad mezi řádky a snad i určitě sladká píseň pro ty nastávajicí a budoucí:o) ... Věnováno( :-*) vám !! Nepotřebuju múzu, dokud dýchám ...

c- d-e-f-g-a-h-c a pochopení, že ...

je to už trochu starší dílko...

zahřívá naše srdce...