výnimočne som sa pri písaní vykašlal na formu a proste hodil na sklo to čo bolo na duši... je to "dielo" typu ventilácia.

Pokusil jsem se to napsat tak, aby pochopil ten, kdo ví o čom je řeč. Jinak zdravím Náměstka, Mejdla, Náčelníka a paní profesorku :=).

Po první strofě dál nečíst..

Umí v tom chodit.

Věnováno jednomu příteli.

S léty přicházejí mnohá porozumění nuancím našich let ve škamnách školičky Velkého profesora a my potom pomalounku začínáme vnímat „les“ za tím „stromem“…

Je zvláštní, jak i po odstřihnutí vazeb se snaží loutkář loutkou stále hýbat. To už se ovšem téhle básně netýká. (Je to svým způsobem takový experiment i v rámci grafické úpravy, kterou jsem nikdy předtím příliš nerozvíjel.)

... no comment...

Brno, hlavní nádraží, vystupujte vpravo ve směru jízdy a dívejte se kam šlapete.

"Nevím, jaké zbraně budou použity ve 3. světové válce, ale vím, že v té následující to budou zase jen pěsti a klacky." [Albert Einstein]

Víš…mám svý sny, i když stojím nohama na zemi…

doslova