Dnešní společnost mi přijde čím dál víc slepá k věcem kolem, k přírodě a dokonce i sama k sobě...

Polonahá žena se vrhla na Zemana ve volební místnosti.

někdy se nic necítí a nic nepřichází, ale pak se to prostě semele... v duši, v hlavě, v srdci... v životě...

Nevěřila bych, jak to může být těžké.

... alebo moja snaha pochopiť opačné pohlavie ;)

Vše podstatné je v básni samé, takže další slova jsou zbytečná...

jednou večer, když film zkončil a jdeme spát..

..co dodat, stal se z toho fenomén, tak i chápu, že někteří lidé zapomínají co je to face to face, procházky, výlety..nechci nikomu křivdit, je mu smutno z toho, jak se lidé mění a v co.. (někteří)..

Růže je tu pro mě symbolem lásky..

cítím, že přichází nějaký bod zlomu, nevím co přesně, ale vše se jistě vyjasní...

Možná bych to už měla říct otevřeně a na "plná ústa" jak se říká!

Jsou to děvy veselé.