někdo mi říkal, že ty nejlepší příběhy si člověk musí prožit, měl pravdu...

Vztahy mezi rodiči a dětmi. O tom je tahle povídka ze současnosti.

Svůj osud se častokrát snažíme změnit, když víme, že se stane něco špatného. Ruka osudu si nás však vždy najde a dokoná své dílo, i když jej trochu zmírní, přesto nás to bolestivě zasáhne.

Jednou byla taková nálada... Chtěla jsem prostě někomu vyjádřit city. Spíš JÍ, Praze.:o)

Povídka, kterou jsem napsala díky soutěži, do které jsem ji přihlásila..

Možná se vám to líbit nebude, ale možná bude.Možná mi věřit budete, ale možná ne.Tenhle příběh je inspirovaný mojí pravou zkušeností.Je to moje durhá povídka, takže snad budete schovívaví :D

Povídka, v níž vystupující postavy skutečně existují a dílo samotné je podloženo pravdivými fakty, avšak valná většina je zcela vymyšlená. Tuto povídku jsem napsala na přání svému největšímu Zlatíčku a zároveň mu ji věnuji :-*

Příběh tak trochu o lhostejnosti lidí kolem nás...

Po dlooouhé době, snad zpět:o)

O snech, obavách a nejistotách (Budu moc rád za jakékoliv komentáře. Příběh je sice trochu osobní, ale zajímalo by mě, jak se na něj tváří cizí lidé)

Nevíte, co je to prévet? Přečtěte si tuto povídku a dozvíte se víc….

Takže... něco jakože druhý díl...? hm.. možná... snad... je to k pochopení, ke čtení... bojím se, že se někde seknu a celá povídka půjde do háje... Buďte trpělivý prosím. A nezlobte! ;)

NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY

...prostě ze života...

Co všechno může způsobit společenská deprivace. ;)