Armáda ve mně zanechává stopy ovšem ne jenom ty pozitivní. Vždy když navléknu maskáče dostávám se do stavu lehké otupělosti citové.

Vlastně je to špatná báseň, ale dlouho jsem sem nic nevložil tak proč ne rovnou něco kontroverzního

Vím že tu píšu o samurajích (i když jsem čech ) ale vycházím z kodexu Bushido ti z vás kdo jej četl pochopí ten kdo ne doporučuji. K Japonské kultuře mám velice blýzký vztah, protože se učím Japonská bojová umění (kendo aido jijujicu) a zároveň budhistická učení . Oproti mé bývalé víře mě to uspokojuje více .

Někdy je těžké mít jiný názor. Ano v tom to je v tom slově "jiný". Tím, že je člověk jiný je zároveň divný,nenormální,špatný. Někdy má toho prostě člověk dost...po dlouhé době nějaká báseň

nedělní chvilka v čajovně. Pro jednou vázaný verš

My pláčeme pro ně, a oni zatím pláčí pro nás...

půlnoční, nespavá, po týdnu na neschopence a po měsíci hibernace

Inspirace v kavárně.

Zeptejte se P!nk. Ta vám vše vysvětlí.

aneb, vzpomínka na Wolkra

Zase jedno starší dílko z deníku

ačkoli je mi to proti srsti..

o bolesti z rozchodu

je to spiš takovej text prvni co sem sesmolil uš jich mam vic ae chci vědět co tomu kdo řekne snat se to někemu bude líbit a ta spisovnost nic moc za to se omlouvám

Noty, na řádcích taktu.