zase jen taková chvilka... noc ze soboty na neděli - zhruba půl páté, prázdné ulice, na zádech havarovaná harmonika, v duši tak nějak všelijak...

Ani nevim kam to zařadit, příroda, smutek, život? Podle skutečnosti stalo se to z 5.8. na 6.8. :(

zase jen takový výkřik... snad už jsem si těch smutků konečně užil dost...

Jedna starší, se kterou se ale stále ztotožňuju...

Rozhodoval jsem se, jestli to nedat spíš do deníku. Měl jsem hroznej víkend. Dvě noci za sebou rozdávat radost, to člověka vyčerpá :-) Sobota, čtyři ráno, dvacet pod nulou, osamělá dodávka a v ní zoufalci s lahví vína, kterou sebrali někde na stole :-) Příště už budu veselejší, fakt!

psaný příběh/báseň

V mé hlavě

smutný a pravdivý

milióntádvěstětisícísedmsettřicátášestá básnička o smutné náladě