Tak trochu o mých včerejších pocitech. To "kolik" je tam mockrát... ale prostě to tak chci.

Báseň inspirovaná francouzskou verzí jednoho krásného šansonu. U nás se na tu krásnou melodii zpívá významově zcela jiný text : Kam zmizel Tvůj dětský úsměv...I mé dílko je písňovým textem, ovšem na jinou melodii.

báseň

pro pobavení a pro kmotrova, jen že jsme podobní bloudi...byla to moje téměř prvotina a vkládám ji bez jakýchkoli úprav

nehledejto v tom umění, je v tom jenom úleva...

Už nechci nikam spěchat, chci cítit, že žiji, všímat si drobností, které nemám čas vnímat, chci se zahledět do svého nitra...