Opět a zase... měla jsem potřebu.. něco .. udělat?? Tak tady je... zasvěcení pochopí, nezasvěcení se, doufám, pokusí pochopit... ;)

ztráta přátel mě velice zasáhla a nechtěli slyšet jak to vlastně bylo a mysleli si,že jsme drbna,ikdyž taková nejsem jen jsme zaškobrtla

I když je téma přátelství děěsně omílané....mám ho ráda:-)

Tato báseň je věnovaná mému nejlepšímu kamarádovi Vojtovi Niklickému který tu už boužel není . Předem se omlouvám za chyby ale pro teď by ste mi je mohly odpustit . Vojta umřel ve 14 letech na rakovinu plic . Budou tomu 2 roky. Znal jsem ho 12 let.

Veľa ma naučila, často rozmýšľam, či...

Pro osobu, která ví, že je ji to věnováno.

:P

„Je suis avec toi - Jsem s Tebou..."

Inspirováno spontánním srazem malého prajzského kroužku umělců. Mé prvotní nutkání bylo napsat miniaturu, druhotné sonet o lásce k lidstvu a nakonec vzniklo toto svérázné dílko.

Vymyslel jsem ji pro Náčelníka, tak doufám, že se mu bude líbit, i když byla jen na rychlo a není nijak kvalitní :=). (slovo Tůdle můžete volně zaměnit za nasrat nebo jiné vhodné)

loučení je mnohem těžší když jste to vy kdo zůstává doma

Ze sbírky: "Básně Nebásně" - S odstupem času musím říct, že ten most zdaleka není tak dlouhý, ale o to více si uvědomuji, jak pevné má základy.

To, co vám chybí po velké ztrátě: přítel.