Pro... no uvidíme jak jsi chytrý :))

Věnováno krásným ženám arabským.

Krátké zamyšlení nad lidmi. Myslím, že i ti, co to nevysloví nahlas, si to v skrytu duše přejí...

Ať žijí básníci! Včerejší filmek mi dal inspiraci... :D když ženská začne veršovat,... je to konec básníku v čechách!

jsem zpět z cest... tak jedna skororýmovací klasika :)

jednou ráno, když ženy mají sváteční den....

jsem panna s ascendentem panny... stále analizuju... dost peklo, když téma je z nitra a rozum z hůry...

http://www.youtube.com/watch?v=l9COduI6hc8&feature=related

není vše a vždy racionální "..."

Název jsem si bez dovolení vypůjčil od Jeana Giona. ...a nikdo neumřel. Aspoň ne doslova.

synovci ke křtinám

jednou večer, když film zkončil a jdeme spát..

Milostná poezie mi pořád tak nějak protéká mezi prsty. Tady jsou ty kousky které jsem stihnul zachytit.

Do ordinace doktora Ricarda vstoupil jednoho listopadového večera roku 1840 hubený, černě oděný muž. Lékař si pátravě prohlížel zajímavého návštěvníka, jeho vysoké čelo, bledou tvář a úzké rty. „Jste nemocen, pane?“ „Ano, doktore. Myslím, že smrtelně.“ „Co je vám?“ „Jsem smutný, melancholický. Trpím, a nevím proč. Trápím se, srdce mě bolí. Bojím se lidí i sebe. Nemohu spát.“ „To není smrtelné. Vím o léku pro vás.“ „Jaký je to lék?“ „Lék, který vás z toho ze všeho uzdraví. Běžte se podívat do divadla na Deburaua!“ Bledý muž se uklonil a řekl smutně: „Já jsem Deburau, doktore.“

dojmy z dnešního gogola v aréně

..milé, když jdete do práce a naleznete překvapení :)