|
sama sebou? Jako dříve?
|
|
Tak trochu o mých včerejších pocitech. To "kolik" je tam mockrát... ale prostě to tak chci.
|
|
pramálo poetická
|
|
Noc ze soboty na neděli. Stopy dvanáctiletého harcování po plesech.
|
|
... on už bude vědět.
|
|
Už nechci nikam spěchat, chci cítit, že žiji, všímat si drobností, které nemám čas vnímat, chci se zahledět do svého nitra...
|
|
žijeme opravdu, žijeme vůbec?
|
|
po dlouhé době, někdy se cítím uvnitř tak volná, že mám strach, že mi srdce odletí a já už ho nikdy nechytím ...
|
|
..Co dodat, občas člověk cítí beznaděj a vztek, který neví kam směřovat....
|
|
myslím, že to patří tak trochu do každé kategorie, co myslíte vy? :)
|
|
Po dlouhé době...
|
|
..Možná zase trochu depresívní,ale...bez snahy by jsme si ráno ani neudělali kafe, ani nepoznali přátelé,ani nic nezískali,ani nevytvořili...je to náboj v kuši.. :0)
|
|
Taková, něčím jiná báseň, napsána do malého bločku při sledování filmu, respektive reklam. Ale to jí na upřímnosti neubírá. Teda, snad ne.
|
|
Pseudočtyřverší. Nepatří k sobě, mají jen stejný rytmus. První řádky nejsou názvy, to se mi jen roztrhl úvodní verš.
|