|
trochu klišoidní báseň pro pobavení kolegů kritiků odborníků...
ale mně se líbí...
|
|
Když víte, že jistého člověka už nemůžete míti rád, ale jakmile ho znovu potkáte, tak spadnete do toho až po uši... A pak ta tvrdá rána, když znovu odchází... A každý už má svůj život.
|
|
nekdy slovo konec nepochopim tak docela dobre. a snazim se to videt jako zacatek. nekdy ten zacatek je stejne posranej jako ten konec.
|
|
Ze sbírky: "Pravdy Ne"pravdy""
|
|
...variace na sen...s pomocí asociace...
|
|
dnes minimalisticky
|
|
Tohle jsem včera napsal na plesu na hospodskej lístek.
|
|
dokážeš i nenávidět.
|
|
iba jemné slovné hračky :)
|
|
Moderní pojetí lidového zvyku
|