V tichu noci spolu rozmlouvá moje Já a moje já ...chodí k sobě na rady...ale to je jedno ...Já kecá do života, i když se ho to malé já neptá ...prostě z nutnosti ...chránit, bránit, radit ...

jsou tři stádia lásky: a) touha po člověku a naděje; b) reálná blízkost dvou lidí; c) touha po člověku a beznaděj

Ach ty vzkazy v bezdrátovejch světech..

zase poprvé, a asi po stopadesáté ....ničí to.

moje vlastní fotka a moje vlastní krabička .D jinak.. nerada bych, aby ta báseň byla klišé... .(

je to asi o ničem...ale je to něco...proč proč proč? já asi k lásce potřebuju dlouhý mandlový vlasy, nejistotu a drzou jiskru bad boye v očích...ale to mít nemůžu...tak bejt radši sama? asi jo...

..v Tichém oceanu...

...třeba i roztáhnout křídla a uletět všem... hlavně jemu, který na mě má vliv o kterym ví... že mi tak moc zamotal hlavu a že se mi dostal pod kůži... tak hrozně rychle se to stalo a tak hrozně rychle to teď skončilo... tak to třebas nenapáchá takový škody ;) ...

žádné telenovely, žádné pohádky, skutečnost je jiná...trpká a bolí

a přímočaře

z vlastní zkušenosti,,a je to tak...

tak to někdy bývá