|
Pomíjivost okamžiků, jež zabíjí sny...
|
Ticho mě tlačí na ušní bubínky
Kdyby zdi mohly zpívat
Věděly by o čem vyprávět
Slova písní
Jež se zrodila z dějin okamžiků
Krok za krokem
Ploužím se po ztichlé chodbě
Téměř cítím tu bolest
Bolest snů zašlapaných do bílého mramoru...
Kdyby zdi mohly zpívat
Věděly by o čem vyprávět
Slova písní
Jež se zrodila z dějin okamžiků
Krok za krokem
Ploužím se po ztichlé chodbě
Téměř cítím tu bolest
Bolest snů zašlapaných do bílého mramoru...
Možná ne tak dobrá jako tvoje první báseň...ale i tak má něco do sebe a mně se líbí. Člověk aby se pak bál chodit po mramoru...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z pocitu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Láhev od whisky
Předchozí dílo autora : Opuštěná milenka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Dash.s.niece [18], termitlada [16], Zuzu [16], Sasadydzej [14], Princ Kal [13], Sarisss [13], Vestigia [12], basneodkamily [3]» řekli o sobě
Lizzzie řekla o Adrianne Nesser :jsem ráda, že tu je, protože to co píše...je ze života a nikdo to neumí podat lehčeji:) dík adri:)

