|
just you and me
|
libilo by se mi tancit na chodniku
naproti clubu, kam hudba jeste doliha
kde zastavujou vsichni martani na cigaro
pod lampou, ktera obcas prestane svitit
pod oblohou, ktera obcas pada smerem k nam
vune tabaku a jiskra v oku holky, co rika
kiss me kiss me
so kiss me
kiss
me
nedokazu videt tvy nezny ruce
ani citit tvuj hlubokej pohled
slyset tvy smyspluplny slova
a pritom se do tebe neustale
nezamilovavat.
nedokazu ti lhat
ani o tobe.
nechci vic nez pravdu
a minutu navic
dokaz, ze se mi umis
podivat do oci
a nic nedelat
n i c
ale dokazu z tvyho tonu hlasu
poznat
jestli ma cenu na tebe cekat
nebo ne
jako hudebnik
dokaze priradit notu
k urcitymu tonu
(vzdy kdyz lezim vedle tebe
mam pocit, ze litam)
moje srdce bije rychlejs nez ma
polib me na krk a zhasni
rekni mi to, cos mi rikaval
chci vedet, jestlis me miloval
a chci to citit znova
jen na okamzik
moje utrpeni je jedna velka pavucina
ve ktery se ztracime oba dva
(uz nebudu utikat
protoze konec je taky cast celku
lasky
svy city vkladam do tvejch rukou
s pocitem
ze s nima nijak nenalozis
jen musis vedet
ze jeste existujou)
.
jestli si lidi nevazej lasky
nepovazuju se za cloveka.
naproti clubu, kam hudba jeste doliha
kde zastavujou vsichni martani na cigaro
pod lampou, ktera obcas prestane svitit
pod oblohou, ktera obcas pada smerem k nam
vune tabaku a jiskra v oku holky, co rika
kiss me kiss me
so kiss me
kiss
me
nedokazu videt tvy nezny ruce
ani citit tvuj hlubokej pohled
slyset tvy smyspluplny slova
a pritom se do tebe neustale
nezamilovavat.
nedokazu ti lhat
ani o tobe.
nechci vic nez pravdu
a minutu navic
dokaz, ze se mi umis
podivat do oci
a nic nedelat
n i c
ale dokazu z tvyho tonu hlasu
poznat
jestli ma cenu na tebe cekat
nebo ne
jako hudebnik
dokaze priradit notu
k urcitymu tonu
(vzdy kdyz lezim vedle tebe
mam pocit, ze litam)
moje srdce bije rychlejs nez ma
polib me na krk a zhasni
rekni mi to, cos mi rikaval
chci vedet, jestlis me miloval
a chci to citit znova
jen na okamzik
moje utrpeni je jedna velka pavucina
ve ktery se ztracime oba dva
(uz nebudu utikat
protoze konec je taky cast celku
lasky
svy city vkladam do tvejch rukou
s pocitem
ze s nima nijak nenalozis
jen musis vedet
ze jeste existujou)
.
jestli si lidi nevazej lasky
nepovazuju se za cloveka.
nedokazu videt tvy nezny ruce
ani citit tvuj hlubokej pohled
slyset tvy smyspluplny slova
a pritom se do tebe neustale
nezamilovavat. // to se mi z toho libi asi nejvic. Je to uzasne procitene, citim z toho osobni prozitek, a to je podle me u poezie to nejdulezitejsi. ;) A nehlede na to - mam to ted s jednim chlapem podobne... ;)
ani citit tvuj hlubokej pohled
slyset tvy smyspluplny slova
a pritom se do tebe neustale
nezamilovavat. // to se mi z toho libi asi nejvic. Je to uzasne procitene, citim z toho osobni prozitek, a to je podle me u poezie to nejdulezitejsi. ;) A nehlede na to - mam to ted s jednim chlapem podobne... ;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
dechberouci okamzik : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : vesmir neni
Předchozí dílo autora : utrzek
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

