Prostě jen tak komentuji... Ani nevím, zda jsem tenhle příspěvek správně zařadila, nu co už.
přidáno 22.12.2008
hodnoceno 3
čteno 1132(9)
posláno 0
Osmnáct dětí. Chápete to? Ve čtyřiceti letech porodit osmnáct dětí... komu se něco takového zdá nemožné, tak vězte, že to možné je. Neuhodli byste, kde se něco takového přihodilo. Samozřejmě, v naší „oblíbené“ Americe. Však je to země zázraků ne? To ovšem není vše, jména deseti chlapců a osmi holčiček začínají na J. Tohle je možné nejspíš také jen v Americe, protože například v České republice tolik jmen začínajících na jedno písmeno snad ani neexistuje. Zdá – li se vám, že se mýlím budu ráda, když mě opravíte a všech osmnáct jmen mi vyjmenujete. Já jsem se o to pokoušela s K, P a J. Maximum jmen, kterého jsem dosáhla bylo pět a už to byl dosti heroický výkon, na který jsem nesmírně hrdá.
Ptala jsem se sama sebe, kolik asi peněz může dvacetičlenná rodina vydat? Odpověď mi způsobila mžitky před očima a rozmazané vidění. Jen za stravu je to 57 tisíc korun měsíčně. Důležité ovšem je, že tátu ani mámu to netrápí, oba jsou spokojeni a chtěli by o nějaké to dítko víc.
Zajímalo by mě, kde tito rodiče berou tolik peněz, které jsou potřeba na uživení tak početné rodiny. Možná, že v USA jsou sociální příspěvky, tak štědré, že není problém postarat se o dvacetihlavou rodinu. Nebo je jeden z rodičů potomkem nějakého tamního miliardáře.
Dobře, pojďme na to racionálně. Dejme tomu, že takto početná rodina má vlastní dům. Oblečení, školní pomůcky a jiné propriety kupovat nemusí, protože je dědí sourozenec od sourozence a to dokud se nerozpadnou v prach. Vánoce, narozeniny ani svátky se neslavily, neslaví a slavit nebudou. Do školy se nejezdí hromadnou ani osobní dopravou, ale zásadně pěšky. No a na sprchu má každý vyměřeno pět minut. Šampón ani kondicionér není potřeba, jelikož všechny ostříháme do hola a jiné prostředky z oblasti drogerie jsou striktně omezeny jen na ty nejnutnější (např. toaletní papír, pasta na zuby, plíny...). Myslím, že při takovémto počínání by se pěkná sumička peněz mohla uspořit. Ovšem, je něco takového ještě spokojený život? Asi jsem příliš rozmazlená, ale nemohu se zbavit pocitu, že by se jednalo spíš jen o jakési přežívání.

Co naše americká rodina? Netuším, o tom v článku na http://www.novinky.cz/clanek/157262-narodilo-se-jim-18-dite-dost
alo-jmeno-opet-na-j.html, ze kterého jsem čerpala, nepíší nic. Zřejmě jsou všichni, zdrávi, šťastni a spokojeni a pokud je sociální úřad nerozehnal, žijí spolu až dodnes.
přidáno 03.08.2011 - 16:23
Ježiši, my jsme jen dvě. Myslím, že teď budu v řadě na záchod stát mnohem radši.
přidáno 08.02.2009 - 16:06
Znám rodinu s 12 dětmi... v ČR... bydlí v docela malém třípokojovém bytě... ale asi jim to taky vyhovuje...
přidáno 22.12.2008 - 15:35
O tom už jsem něco slyšela, ale že by je stříhali do hola, o tom nic nevím... Ale je fakt, že když chce jít někdo na záchod, musí stát řadu... Nebo si nemůže odpočinout ve vaně... To bych teda nechtěla. Souhlasím, že to bude spíš to přežívání, než šťastný život.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
18 hladových krků : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Který...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming