Hodíme si krychlí bez teček

 Nevím jak psát o větříčku, 

když je všude horko, málem bezvětří, 

těžko hledám lehký rým.



A při slově průvan, si leda tak vzpomenu 

na „vůni domova„ , která se šíří 

všude kde jsme my, nejsilnější grády 

to má po čočce, když ucházíme všichni tři.



Trochu mi o víkendu rozevlály vlasy, 

když zkoušela jsem po létech na Apachi 

se projet a přitom pokud možno nesletět. 

Jet na vlastní pohon a nechat se 

vzduchem ovívat je fajn, 

však abych nabyla pocit, 

že to umím, to chce 

pravidelněji trénovat.