Nekonečná hra

Tíha světa, co padá na ramena,


v lidech zůstává naděje skrytá,


věčně neobjevena.


Vesmír jen se směje,


že v prázdnotě najde vše,


co v člověku hřeje.


Láska je vlákno,


co všechno tká,


od chaosu k harmonii,


nekonečná hra.





Tíhu našich těl nesem lehce,


láska v nás působí,


někdy bouřlivě, jindy křehce.


Vesmír, ten nás pojí,


v kvantové chvění.


Nový pohled na svět,


co se neustále mění.


Jest nekonečný,


blbost lidskou pohlcuje,


často nevíme,


co je a co není.




7.3.2025