|
|
Je to tady
Zrychlený dech,
Srdce má snahu vyskočit z hrudi,
Třesot končetin a konečků prstů.
Knedlík v krku nepovolí vydat hlásku.
Opírám se o bar v prázdné restauraci a snažím se, aby mě nikdo neviděl.
Mrkám rychlostí světla, aby slzy neměly možnost průniku.
Dýchám zhluboka a zpomaluji dech.
Zlepšuje se to.
Nikdo to nepoznal.
Dnes jsem zvítězila.
Zrychlený dech,
Srdce má snahu vyskočit z hrudi,
Třesot končetin a konečků prstů.
Knedlík v krku nepovolí vydat hlásku.
Opírám se o bar v prázdné restauraci a snažím se, aby mě nikdo neviděl.
Mrkám rychlostí světla, aby slzy neměly možnost průniku.
Dýchám zhluboka a zpomaluji dech.
Zlepšuje se to.
Nikdo to nepoznal.
Dnes jsem zvítězila.
Taky to je pro mě na hraně a možná i za hranou poezie, ale vyjádřeno je to dobře a výstižně.
Moc dobře to znám, trefný popis. Přeji co nejvíc vítězství, každý boj s tím, co popisuješ pak bude o to jednodušší.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ataka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : monstera
Předchozí dílo autora : TEN POHLED

