přidáno 17.09.2024
hodnoceno 7
čteno 233(13)
posláno 0
Hluchým a slepým,
Kdo ve své hlavě žije,
V bublině komfortu žije sám.
Sám před sebou sebe skryje,
Obraz ega má zlatý rám.

Chceš-li slyšet,
poslouchej,
Chceš-li vidět,
dívej se,
měj rád.

Vítr ve vlasech máš,
Slunce svítí zas,
Krásný den,
Víš co dělat,
To svět vítá nás.
přidáno 20.09.2024 - 09:37
Yottalomaniac: Souhlasím. Ona mysl má smysl pro drama a je na nás abychom oddělili realitu od mysli, tím se zároveň můžeme vyhnout psychickým nemocem :).
přidáno 20.09.2024 - 09:34
Děkuji Vám za reakce :)
přidáno 19.09.2024 - 23:31
Velmi pěkné i s myšlenkou. V jedné z mých básní mám takovou sesterskou myšlenku: člověk, když se nedivá a neposlouchá, se také může sám v sobě ztratit. Místo aby svět vnímal, tak si ho sám v hlavě vytvoří v obrazu svém. A stává se, že ten obraz je pekelný a člověk si tím vytváří vlastní peklo
přidáno 19.09.2024 - 23:14
Souhlasím s Hanulkou.
přidáno 19.09.2024 - 13:30
Zaujala..
přidáno 18.09.2024 - 19:10
Zajímavá myšlenka
přidáno 17.09.2024 - 10:12
Lokin : je důležité být otevřený světu kolem nás a nebýt uzavřený ve své vlastní bublině. Krásná a inspirativní. Děkuji.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bublina komfortu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : STUDánka
Předchozí dílo autora : Kruh

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming