|
naše rodinná kniha
|
Ten první díl byla naše rodinná kniha. A myslím na ni dneska stejně jako před padesáti lety a jdu lesem, kde ztratit se by dalo spoustu práce a v dalších dílech sleduju moudření starého Daga a můj atelier někdy připomíná doupě Daga Mladého.
Stromy tu byly dřív než my lidi a budou věčně zpívat, i když my už tu nebudem.
Nic není stejné, žádný vítr není stejný, takže není stejný ani ten zpěv.
Ale co věčnost? No ano, věčnost nemá srovnání, takže je stejná...
Stromy tu byly dřív než my lidi a budou věčně zpívat, i když my už tu nebudem.
Nic není stejné, žádný vítr není stejný, takže není stejný ani ten zpěv.
Ale co věčnost? No ano, věčnost nemá srovnání, takže je stejná...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Věčně zpívají lesy, Gulbranssen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : Kreslené vtipy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 4» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jeanie [18], se3slzu [17], Max the Fallen [16], Milly [15], Tajemnáosoba [13], Dadi [13], elis 77 [6], Gustava [2], Honzík [2], Přemek [1]» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)

