 18.11.2023 3 431(6) 0 |
do města, v kterém nesvítá
přišel jsem po svých
před půlnocí
a lampa, dávno rozbitá
na pozdrav blikla
jenom pro mě
už nechci jinam, jsem tu rád
řekl jsem tehdy
zvláštní pocit
a dnes se zkouším prokopat
alespoň jinam v starém
domě
na jiné patro, jiný byt
snad ve sklepě jsou
dveře zpátky
do světa, kde bych mohl žít
jen já a hlava
plná snů
ještě je jedno řešení
na střechu vede
žebřík krátký
tak tedy sbohem, vážení
ach...v kuchyni jsem
nezhasnul...
přišel jsem po svých
před půlnocí
a lampa, dávno rozbitá
na pozdrav blikla
jenom pro mě
už nechci jinam, jsem tu rád
řekl jsem tehdy
zvláštní pocit
a dnes se zkouším prokopat
alespoň jinam v starém
domě
na jiné patro, jiný byt
snad ve sklepě jsou
dveře zpátky
do světa, kde bych mohl žít
jen já a hlava
plná snů
ještě je jedno řešení
na střechu vede
žebřík krátký
tak tedy sbohem, vážení
ach...v kuchyni jsem
nezhasnul...
22.11.2023 - 09:55Lokin: právě to je na poezii to krásné, že umožňuje každému vlastní výklad...chápej to, jak ti milo, Lokine ;)
19.11.2023 - 00:02Zajímavé, netradičně pojaté, poutavé. Jen nevím, jestli to světlo v kuchyni zahlédl když letěl dolů ze střechy ? :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
cesta : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : osvobození anděla
Předchozí dílo autora : křídla
