přidáno 27.10.2023
hodnoceno 6
čteno 319(5)
posláno 0


Zlatá, žlutá, červená,
to jsou nové pláště,
co listí má.
Zelená již není,
den co den se to vše mění.
Podzim otevírá svoje vrátka,
přichází potichu a zkrátka.
Je tu čas dušičkový,
pomníky svíčky ozáří,
vzpomínky a bolest se objeví na tváři.
Slzy ani neskrývám,
moji tvář si jimi omývám.
Stojím u hrobu v tiché pokoře,
jak jim je asi tam nahoře.
přidáno 30.10.2023 - 06:10
Yana : děkuji.
přidáno 30.10.2023 - 06:09
Psavec : ano, včera jsme byli, mnoho světýlek rozzářilo upravené pomníčky. Děkuji.
přidáno 30.10.2023 - 06:08
Dandy : děkuji.
přidáno 28.10.2023 - 10:45
Popsala si moc hezky ten čas
přidáno 27.10.2023 - 16:12
Stovky světýlek se rozzáří.
přidáno 27.10.2023 - 10:05
Čas vzpominek.
Nen hřbytov je sem tam mim pracovištěm.
Tak potkavam ty fotky přátel nebo rodiny.
Že vzpominaní přijde kdykoliv .

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čas dušičkový : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tajemné snění
Předchozí dílo autora : Naděje je moje brána

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :
Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming