 11.09.2023 2 131(6) 0 |
1. Skoro černá
Kameny
hromada kamenů
oblázků uhlazených do neurčita
kluzkých skvrnek
na podšálku noci
Moře se vpilo do oblohy:
všechny vlny se naráz
vznesly k průsečnicím
svého nanebevzetí
a vzniklé prázdno
odhalilo
kameny
Kameny
kusy pórovité látky
smějící se ústa
bledá od soli
kde končí
kde se dotýkají hranic
kde mají své stopy
a kořeny?
Kameny
zahrada posvátného ticha
neprůhledná stěna
plná věčnosti
tajemství bez cíle
kroky bez pohnutí
čas neplyne
čas krouží
ve spirálách
Kameny
všude jen kameny
nekonečné vrstvy
kamenů
2. Blankytná
Co si vezmu s sebou
do hlubin?
Levanduli
pár lehkovážných laskavostí
lampu a lekníny
lepidlo
dvě velké hrsti lékořice
lišky a labutě
letokruhy
a les
Lákavý seznam
na procházku po dně –
ta rozmazlená slova
jak líbezně se převalují
na jazyku!
Časem
z nich bude moc pěkný
cár promáčeného papíru
3. Indigová
Moře se vpilo do oblohy:
všechny vlny naráz
jako divé vtiskly své vzorce
do vlásečnic večera
a do oken
teď zírá jen němá vrstva vody
strnulá
a temná
Je noc
a stébla měsíčního svitu
se potrhala
Cosi mě nutí se pořád vracet
k zákonům lomu a odrazu –
ta netečná hladina
jako by ze všech možných kmitočtů
propouštěla
jen indigové šero
není vidět na krok
prostor se tupě vzpírá
prostor se svíjí
v agonii
nesmyslně tvárný svět
v konejšivém
vzdorovitém tanci
pořád dál
pořád dál
až k utišení…
Je noc
a jediné světlo se mi třpytí
kdesi v dálce
pod víčky
Je to zvláštní:
vidím ho dnes
možná poprvé
Kameny
hromada kamenů
oblázků uhlazených do neurčita
kluzkých skvrnek
na podšálku noci
Moře se vpilo do oblohy:
všechny vlny se naráz
vznesly k průsečnicím
svého nanebevzetí
a vzniklé prázdno
odhalilo
kameny
Kameny
kusy pórovité látky
smějící se ústa
bledá od soli
kde končí
kde se dotýkají hranic
kde mají své stopy
a kořeny?
Kameny
zahrada posvátného ticha
neprůhledná stěna
plná věčnosti
tajemství bez cíle
kroky bez pohnutí
čas neplyne
čas krouží
ve spirálách
Kameny
všude jen kameny
nekonečné vrstvy
kamenů
2. Blankytná
Co si vezmu s sebou
do hlubin?
Levanduli
pár lehkovážných laskavostí
lampu a lekníny
lepidlo
dvě velké hrsti lékořice
lišky a labutě
letokruhy
a les
Lákavý seznam
na procházku po dně –
ta rozmazlená slova
jak líbezně se převalují
na jazyku!
Časem
z nich bude moc pěkný
cár promáčeného papíru
3. Indigová
Moře se vpilo do oblohy:
všechny vlny naráz
jako divé vtiskly své vzorce
do vlásečnic večera
a do oken
teď zírá jen němá vrstva vody
strnulá
a temná
Je noc
a stébla měsíčního svitu
se potrhala
Cosi mě nutí se pořád vracet
k zákonům lomu a odrazu –
ta netečná hladina
jako by ze všech možných kmitočtů
propouštěla
jen indigové šero
není vidět na krok
prostor se tupě vzpírá
prostor se svíjí
v agonii
nesmyslně tvárný svět
v konejšivém
vzdorovitém tanci
pořád dál
pořád dál
až k utišení…
Je noc
a jediné světlo se mi třpytí
kdesi v dálce
pod víčky
Je to zvláštní:
vidím ho dnes
možná poprvé
12.09.2023 - 14:31Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Modrá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Veliké Tao nemá žádnou bránu, ale má sušenky
Předchozí dílo autora : Dopisy
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Chloé [12]» řekli o sobě
NoWiš řekl o gajda :Metaforický druhý příchod spasitele v komorních podmínkách literárního serveru a s nadhledem triviálnosti našeho lokálního počínání. Byls mi prvním literárním vzorem na který jsem si mohl sáhnout a prohodit s ním pár slov. A když jsme se bavili na srazu v pokoji, měl jsem na minutu pocit, že jsi bůh a děláš si ze mě srandu vydáváním se za básníka na literárním serveru.
