|
Blbinka.
|
Miláčku
jestli půjdeš do nebe
až natáhneš bačkory
zamlouvám si druhou stranu
tobě navzdory.
Radši budu s čerty tančit
v ohni pekelném
než být s tebou na věčnosti
ještě další den.
V pekle uklízet a vařit
nebo třeba sukubou se stát
po smrti chci zůstat sama
třeba dole karty hrát.
jestli půjdeš do nebe
až natáhneš bačkory
zamlouvám si druhou stranu
tobě navzdory.
Radši budu s čerty tančit
v ohni pekelném
než být s tebou na věčnosti
ještě další den.
V pekle uklízet a vařit
nebo třeba sukubou se stát
po smrti chci zůstat sama
třeba dole karty hrát.
zaseja
další nevděčnice :)))
Skvělá!!!!
Z pekla štěstí
Do vesmíru, tam kde září
hvězdokupa Štíra,
tam kde kosmos kolem žere
lačná černá díra,
moc rád bych tě moje drahá
raketově poslal.
Aby i čert svůj díl štěstí
zaslouženě dostal.
Z pekla štěstí
Do vesmíru, tam kde září
hvězdokupa Štíra,
tam kde kosmos kolem žere
lačná černá díra,
moc rád bych tě moje drahá
raketově poslal.
Aby i čert svůj díl štěstí
zaslouženě dostal.
Koala: Nevím, možná se ze mě bude muset stát na starý kolena světice :D Tajně doufám spíš v únos mimozemšťanů ;)
Nevím, jestli bylo řešení ho klepnout. Jeho by jsi se prozatím zbavila, zajistila si peklo. Ale, možná je to hajzl a do pekla půjde taky?
Je to zapeklitý problém... :)
Je to zapeklitý problém... :)
Hanulka
Sasanka : ...ach ten Tě musel naštvat. Ale legrační. Děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Do smrti a víc už ne : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pravda v betonu
Předchozí dílo autora : Drobky z oblohy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

