přidáno 13.08.2023
hodnoceno 8
čteno 182(14)
posláno 0
zhasla kamna
teplo stočí se mi k nohám
a já své sny houpám zrakem - kam duhovkou tam plamenem
jdu po Praze ven a cinkám mincemi

ve tmě si dokážu představit sama sebe
jako zimou zasněné svraštělé dítě
nechtělo fouknout pro jiný pocit
nechtělo se pro svět znovu nadechnout
máš narozeninový dort
a nic si nepřeješ
protože všechno co by sis mohla přát
už máš

-

vždycky sama a jediná
dáváš bezdomovcům namazaný chleba od matky
s citem ti zapletla do housky salát
- vyrobeno s láskou, samostatný příběh do školy
oni tě prosí - ty nemáš hlad
podáš jim ruku a vyslechneš příběh
o životě na Moravě a rakovině
k vánocům dáš jim pár stovek
před kostelem svatého Antoníčka
celá v bílém
a chuligáni ti popřejí krásné svátky a dobrý den
cikánka řekne: Vy jste po dlouhé době
jediná sympatická holka!
A za rohem si za tvou dvacku koupí krabicák
žije ještě?
-

než usneš sama si přihneš a tak se ptáš
konáš dobro nebo je ženeš do pekla
který sama už znáš?



-
přidáno 17.08.2023 - 19:25
Super dílo s atmosférou...
přidáno 14.08.2023 - 23:47
Napsala jsi to zajímavě. Líbí a je v tom hloubka. Ale život stojí za úsměv. A s bezdomovci mám (doposud) jen špatné zkušenosti, za každý pokus o pomoc mne vždy poslali ... no, víš kam... v Tvém vnímání světa je poezie a souznění... díky za to...
přidáno 14.08.2023 - 23:21
Odvážně prakticko/upřímný počin/zločin. Všechno špatný pro něco dobrý, hlavní je neztratit/nezapřít sama sebe.Ti fandím Popelko ;)
přidáno 14.08.2023 - 20:04
Psavec: Díky, jsem ráda, že zaujala. :)
Hanulka: Díky moc Hanulko. Nadhled je potřeba, využívám ho ve své práci, tam by to jinak nešlo :) Člověk ke všemu potřebnému časem dospěje. Díky za čtení mého výtvoru :)
přidáno 14.08.2023 - 18:56
Moc ti rozumím, je to tak v dnešní době a jsi mladá, já již hledím s nadhledem, co jsem v životě zažila. Přesto mi je líto, co se děje, proto se mi líbí, jak si to vyjádřila. Je to realita. Děkuji.
přidáno 14.08.2023 - 18:52
Zaujala.
přidáno 14.08.2023 - 18:39
Dandy: Díky moc za přečtení a komentář. Smutná jsem už nějakou dobu, ale to k životu patří, netrpím nouzí, spíš moje hlava zlobí. Stále ale mám ještě sílu tvořit, usmát se a konat dobré věci. Možná se do této básně otisklo nevědomky něco z toho smutku, ale cíleně smutná být nemá. Je to dilema ze života. Podat pomocnou ruku, či ne?
přidáno 14.08.2023 - 11:35
Pěkna ale smutná.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jít ulicemi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nevadí
Předchozí dílo autora : Bára sní o lásce na modrém polštáři

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku