 08.08.2023 8 188(9) 0 |
Jak jsem kdysi psala,
vždy jsem hodně milovala,
byla jsem i milována,
láskou hojně obdarována,
vše mi už čas vzal,
krásné vzpomínky mi dal.
Byly chvíle těžké,
hromy, blesky, padaly,
byly chvíle hezké,
a my jsme se milovali.
Je to jako v pohádce,
zvon už krásně zní.....
a kraj se v dáli tmí.
17.08.2023 - 16:30Ve zvonici zvony.
Srdce jejich mlčí.
V očich skryté slzy.
Kouknou spět nezamrzí.
Ve zvonici zvony
Chtějí v kraj znít.
Všák museloby srdce
o tělo zvonu
bít.
V jeho melodii zpět se vrací čas.
Kdo se v očich mich tak
překrásně pas.
Zvonice už nemlčí to spojení
těl do kraje
zvon tak překrásně zněl
Srdce jejich mlčí.
V očich skryté slzy.
Kouknou spět nezamrzí.
Ve zvonici zvony
Chtějí v kraj znít.
Všák museloby srdce
o tělo zvonu
bít.
V jeho melodii zpět se vrací čas.
Kdo se v očich mich tak
překrásně pas.
Zvonice už nemlčí to spojení
těl do kraje
zvon tak překrásně zněl
08.08.2023 - 20:07Koala : děkuji ti též. Zvon je z kostela Sv.Salvatora na Starém Městě. Na zvonění občas chodívám, je to krásná síla zvuku.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zvon už krásně zní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pojď na ostrov lásky
Předchozí dílo autora : Jsou chvíle krásné
